Cholesterol - zákeřný zabiják?

03.04.2014 | 34742x | Petr Fořt | Zdraví

Je cholesterol opravdu „strašákem moderní doby"? Možná jste již i vy narazili na články, které upozorňují veřejnost na fakt, že se jedná o mýtus, který náramně vyhovuje výrobcům léků. Podívejme se blíže cholesterolu „na zoubek“.

Myslím, že prakticky každý z vás se již setkal se „strašákem moderní doby“, který lékaři nazývají cholesterol. Aby vás zachránili, doporučují vám sledovat pravidelně hladinu celkového cholesterolu, případně i jeho další „příbuzné“ včetně tukových látek, zvaných „triacylglyceroly“ (TAG). Předpokládám, že díky internetu mnozí z vás již „narazili“ na články či dokonce videa, která upozorňují veřejnost na fakt, že se jedná o mýtus, který náramně vyhovuje výrobcům léků. Podívejme se blíže cholesterolu „na zoubek“. 

Cholesterol je látka steroidního charakteru, kterou organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitaminu D. Organismu je tudíž chytře vybaven mechanismem, který slouží ke tvorbě cholesterolu. Je tomu tak proto, že je to látka, která pomáhá tělu zpracovávat tuky a současně je nesmírně důležitá pro tvorbu buněčných membrán (nejvíce v mozkových buňkách). Kromě cholesterolu, který si vytváříme sami, jej přijímáme v podobě některých potravin.

Cholesterol se v organismu váže na bílkoviny (proteiny – přesněji apo-proteiny), a vytváří s nimi komplexy, zvané lipoproteiny. Existují tři hlavní třídy lipoproteinů podle jejich „hustoty“:

  • vysokodenzitní lipoprotein (též HDL) - jeho vysoký podíl je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu
  • nízkodenzitní lipoprotein (též LDL) je odpovědný za ukládání cholesterolu, a to hlavně v podobě VLDL
  • velmi nízkodezitní lipoprotein (též VLDL) obsahuje velmi mnoho TAG (triacylglycerolů) a minimum apoproteinů.

Nadbytek LDL a VLDL cholesterolu a TAG je podle současného tvrzení lékařské vědy významným rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění. Stav, projevující se zvýšenou hladinou cholesterolu, se nazývá hyperlipidemie (přesněji hyperlipoproteinemie). Nejhorší variantou je tzv. vrozená (familární) hypercholesterolemie. Obecně lze rozlišit její dva základní dva typy:

  • primární (familiární - geneticky podmíněná)
  • sekundární (získaná - odstranitelná)

Rizikové faktory aterosklerózy:

-         Zvýšený LDL cholesterol

-         Zvýšený krevní tlak (zvyšuje se pravděpodobnost odloupnutí)

-         Kouření

-         Mužské pohlaví

-         Vyšší věk

-         Nízká hladina HDL cholesterolu

-         Prozánětlivý (pro-inflamační) anebo přímo zánětlivý stav

Proinflamační  (prozánětlivý) stav

Hodnotí se podle hladiny CRP (C-reaktivní protein). CRP lze považovat za faktor citlivosti k ateroskleróze. Důkazem je již jen „mírně zvýšená hladina CRP“ což znamená hodnoty mezi 8-15. Hodnoty vyšší jsou asi důkazem existence zánětu bakteriálního původu (podobně jako zvýšená hodnota ASLO). CRP lze snížit zvýšenou fyzickou aktivitou a snížením příjmu cholesterolu.

Homocystein

Je dalším ukazatelem rizika – jasně zvýšená hodnota znamená vyšší riziko infarktu myokardu. Sebeobranu je dostatečný příjem kyseliny listové a vitaminu B6, které snižují hladinu homocysteinu. Oba tyto vitaminy však nesníží riziko aterosklerózy!

Pozn.autora: v rámci kontrolního biochemického vyšetření, které doporučujeme našim klientům sledujeme nejenom všechny frakce cholesterolu, ale také homocysteinu a CRP.

NORMY

Přiměřená hranice celkového cholesterolu: pod 5,16 mmol/l (200 mg/dl)

Hraniční hodnota celkového cholesterolu:    5,16 – 6,18 mmol/l (200 – 239 mg/dl)

Vysoká hranice celkového cholesterolu: nad 6,18 mmol/l (nad 238 mg/dl)

V závorce jsou uvedeny původní jednotky (ty se totiž ještě používají v Anglii a v USA)

Podle současných názorů riziko infarktu myokardu stoupne v případě, kdy je hladina celkového cholesterolu 8 mmol/l, až pětinásobná. Je tomu tak proto, že se zvyšuje proces tzv. sklerotizace cévní stěny. V dalším textu se seznámíte s odlišným názorem.

V prevenci i léčbě je dle stávajících doporučení nutné udržet hodnoty LDL pod 2 mmol/l, TGA pod 2 mmol/l a HDL naopak nad 1,1 (muži) resp. 1,3 mmol/l  (ženy), a současně snížit hladinu CRP. Riziková ateroskleróza je jasně prokázána, když je celkový cholesterol vyšší než 8 a triacylglyceroly (TGA) vyšší než 11 (tento stav současně charakterizuje zánět slinivky), a hodnota HDL menší než 0,7 mmol/l.

Pozn.autora: u klientů našich poboček se prakticky nesetkáme s takto kritickými hodnotami a to navzdory mnohdy silné až morbidní obezitě. Toto konstatování je mimořádně závažné, protože se ukazuje, že obezita sice ovlivní negativně hodnoty „cholesterolu“, ale téměř nikdy kriticky. Souběžné hodnocení hladiny CRP a homocysteinu je zcela jiná záležitost. Pokud jsou hodnoty LDL cholesterolu a TAG již jen mírně zvýšené a přitom je hodnota HDL cholesterolu pod 0,8 a současně je hodnota CRP nad 8-10 (podle toho, která laboratoř vyšetření provádí) a přitom je také zvýšená hladiny homocysteinu (nad 15), je jasné, že je problém! 

Cíle léčby (podle oficiálních platných doporučení)

LDL pod 2(3) mmol/l

TGA pod 2 (1,7) mmol/l

HDL nad 1,1 (1,3) mmol/l

Nástroje léčby:

-         Dietní terapie

-         Farmakoterapie

-         LDL aferéza (hemodialýza)

-         Transplantace jater

-         Genová terapie

Seznam potravin, snižujících cholesterolémii

(dle doporučení lékařské fakulty Harvadské univerzity)

  • Oves, ječmen a další „celá zrna“ a fazole
  • Ořechy (mimochodem - mandle fungují stejně efektivně jako statiny - důkaz vědeckými studiemi)
  • Rostlinný olej (doporučuje se olej olivový, lněný a řepkový, avokádový, sezamový, nejnověji však překvapivě také kokosový, pokud možno v nezahřátém stavu)
  • Jablka, hrozny, jahody (přesněji všechny „berries“), citrusy a houby. (konvenční plody mohou mít nepříznivý efekt v důsledku použití chemikálií)  
  • Potraviny, obohacené stanoly (u nás jen Flora Proactiv)
  • Sója (hrozí riziko poškození zdraví při konzumaci GMO sóji, lze používat nemodifikovanou sóju fermentovanou!)   
  • Tučné mořské ryby (čím tučnější ryba mořská, tím větší riziko kontaminace rtutí a těžkými kovy).
  • Doplňky, obsahující vlákninu (InPure, pH forte)

Směs vitaminů 

B6 spolu s vitaminem B12 a kys.listovovou  (InCardio) sníží riziko snížením tvorby homocysteinu. Optimální množství? 100 mg B6 + 2000 mcg B12 + 10 mg (!) kyseliny listové (případně přidat také  betain hydrochlorid) Avšak takováto množství NIKDY nemohou být schválena Státním zdravotním ústavem, protože se již jedná o tzv.klinicky účinná množství – a doplňky nejsou léky.

Prostředky přirozené prevence patologických změn lipidového spektra

(dle Mercoly www.mercola.com), upraveno a doplněno autorem

1.Cvičení

2.Zásadní omezení konzumace obilovin a jednoduchého cukru

3.Strava podle metabolického typu s přihlédnutím ke krevní skupině

4.Omega-3 (a olej z krillu!)

5.Nekouřit a nepít tvrdý alkohol

6.Snížit intenzitu stresu

7.Používat antioxidanty a koenzym Q10

8.Vyhnout se  konzumaci trans-mastných kyselin a oxidovaného cholesterolu

Úprava skladby stravy

Pomocí změny ve složení stravy je nutné snížit produkci inzulínu. Je vhodné pravidelně používat vitamin D, nejlépe společně s vitaminem K, vápníkem a hořčíkem. Nadměrnou hladinu LDL choelsterolu (LpA)  lze snížit pravidelnou konzumací významných množství vitaminu C.

Pozn.autora: dieta s kriticky nízkým obsahem tuků je kontraproduktivní. Nutné je, kategoricky snížit konzumaci transmastných kyselin (TMK).

Cholesterol a ateroskleróza – strašák tisíciletí

Populace všech průmyslově vyspělých zemí je v očích expertů ohrožena zvýšenou hladinou cholesterolu. Vysvětlení experti hledají v nepříznivém působení nevhodného složení stravy, podle jejich názoru typické nevhodně velkým množstvím živočišných tuků a nadměrným množstvím energie.

Proč tento proces začíná předčasně, respektive proč k němu vůbec dochází? Může zvýšená hladina cholesterolu vysvětlit stoupající výskyt oběhových onemocnění nebo dokonce předčasnou menstruaci? Můžeme tento jev považovat za zdravotně rizikový, také co se týče nádorových onemocnění, jejichž výskyt stoupá ještě rychleji? Ale co hlavně – není kontrolní (screeningové) vyšetření celkového cholesterolu nepřípustným zjednodušováním podobně jako je zjednodušeně interpretováno ochranné či dokonce léčebné opatření, kterým je zásadní omezení konzumace (nasycených) živočišných tuků? Není to přece jen složitější?

Lékařská doporučení

Máte-li zvýšený cholesterol, lékaři stále doporučují nízkotukovou dietu a jako převažující zdroje tuků používat margaríny a rostlinné oleje. Doporučují snížit konzumaci tučných uzenin a masa, většiny vnitřností a vajec, to vše nahradit luštěninami „protože neobsahují cholesterol a jsou bohaté na bílkoviny a obsahují údajně ochranné fytonutrienty (fytosteroly) a vlákninu“. A cvičit, cvičit, cvičit.   

Jsou tato doporučení odborně podložená?

Veřejnost spoléhá na to, že lékaři mají pravdu. Nikdo z nich by si přece netroufl vymýšlet. Nebo troufl? Ano, do jisté míry jsou uvedená doporučení oprávněná (přinejmenším to cvičení). Přesto je zřejmé, že varování jsou záměrně přehnaná. Mají posílit důvěru v medicínu a zvýšit obrat léků, snižujících cholesterol, protože podle jejich slov již snížení podle norem „zvýšené hladiny“ o několik procent (!) významně snižuje riziko vzniku oběhových onemocnění.  Je zde jeden zásadní problém - plošný screening (kontrolní preventivní vyšetření) pouze jediného parametru, kterým je hodnota celkového cholesterolu, je nedostačující a nemá objektivní výpovědní hodnotu. Mělo by být pravidlem, že v případě, kdy hladina celkového cholesterolu výrazně překročí „normu“, se přistoupí k podrobnému vyšetření, protože nejde ani zdaleka jen o celkový cholesterol.

Dojemná starost o zdraví populace spolu se zdůrazňováním prevence, ale především léčby, maskuje skutečný motiv, kterým je byznys s léky. Jde především o tzv.statiny, které opravdu účinkují výrazně (za předpokladu, že jsou podávány nepřetržitě), nicméně jejich vedlejší účinky jsou větším rizikem než jejich přínos. Právě ony vedlejší účinky jasně prokazují, že „nízký cholesterol“ je pravděpodobně ještě horší situací než vysoký! Tato úvaha není jen plácnutím do vody – existují seriózní studie, které prokázaly, že pacienti, kteří brali statiny, umírali častěji než ti, kteří trpěli kardiovaskulárními onemocněními a vysokým cholesterolem a neléčili se statiny. 

Snažím se lékaře a obecně zdravotnictví pochopit. Není jiná možnost, jak zajistit prevenci, než varovat. Nepomůže-li to, není jiná možnost než léčit.

Je situace opravdu tak vážná?

Nejnovější výzkumy prokázaly, že mnohem vyšší výpovědní hodnotu má stanovení hladiny celkových lipidů (tukových látek) a triacylglycerolů. Frekvence jejich vyšetřují je však nedostatečná nemluvě o tom, že jen minimálně se vyšetřují hladiny apo-lipoproteinu A  a apo-lipoproteinu B, a především homocysteinu, C-reaktivního proteinu (CRP) a fibrinogenu. Je to drahé….nicméně až poté je možné stav zhodnotit a doporučit léčbu.  

Prvním krokem prevence musí být změna životního stylu (tedy i jídelníčku) a až poté, když toto opatření selže, je možná nutné podávat léky, přestože se vlastně nejedná o léky, ale o „údržbu“, a to proto, že nedojde k odstranění příčiny. Zajímavé na tom všem je, že relativně malý, nicméně statisticky významný počet lidí má vyšší celkový cholesterol jen proto, že mají vyšší hodnotu „hodného“ HDL-cholesterolu. Proto se počítá tzv. aterogenní index, čili poměr mezi LDL (zlý cholesterol) a HDL. Čím vyšší, tím vyšší riziko oběhových onemocnění. Druhým parametrem, který má mnohem vyšší výpovědní hodnotu, je poměr mezi hodnotou TAG a HDL. Pravděpodobně není správné hodnotit mírně vyšší hladinu cholesterolu u dětí jako projev vážné poruchy, protože nelze vyloučit, že je to vlastně přirozený stav s ohledem na to, že cholesterol je látka, nutná pro tvorbu pohlavních hormonů a pro růst.  Hladina u dětí tedy může výrazně kolísat v souvislosti s obdobími růstového spurtu a pohlavním zráním. Jistě také všechny děti nemají první známky sklerotizace již ve třech letech věku, jak se nám před několika lety snažily dokázat některé studie. Pokud však někdo z rodičů měl vysoký cholesterol a případně předčasně zemřel na infarkt myokardu, je nález zvýšené hodnoty cholesterolu výrazným motivem pro podrobnější vyšetření. Mezi nimi by mělo hrát prim genetické vyšetření!

Máte-li vysoký celkový cholesterol, neznamená to, že předčasně zemřete na infarkt 

Každá mince má dvě strany, což platí také v případě cholesterolu. Nejen vysoká hladina, ale také nízká hodnota není ideální, dokonce souvisí s některými jinými než kardiovaskulárními onemocněními. Může být například doprovodným jevem nádorových onemocnění, také je nalézána ve stavu výrazného nedostatku energie, dále při poškození jater, nebo zvýšené činnosti štítné žlázy nebo chudokrevnosti.

Nízký cholesterol je také důsledkem delšího použití kortikosteroidů! 

Když mám vysoký cholesterol, pomůže mi „dieta“?

Má se za to, že hladina cholesterolu je obtížně ovlivnitelná působením vnějších faktorů, to znamená i cílenou změnou skladbou stravy, snížením energetického příjmu a zahájením pravidelné fyzické aktivity. Jenomže praktické studie prokazují, že skepse není na místě! Mohu to tvrdit dokonce i na základě výsledků vlastních studií! Konkrétně v rámci sledování reakce na tréninkovou zátěž u špičkových hráček basketbalu v průběhu náročné, 14 dní trvající přípravy došlo k významnému poklesu celkového cholesterolu (z normálních hodnot). Na jedné straně to dává naději, že ke korekci nadprůměrných hodnot by šlo použít náročnou fyzickou aktivitu, ale na druhé straně je to varování, že přetížený organismus zátěž nezvládá a vyvíjí se stav, který není normální. Klesá totiž produkce steroidních hormonů, což jsou hlavní regulátory metabolismu! Žádný div, že u profesionálně sportujících žen běžně dochází k poruchám menstruačního cyklu.

Nízká hladina cholesterolu je spojena s vyšším výskytem deprese!

Jiný experiment, který jsem provedl v rámci veřejné akce, zaměřené na redukci nadváhy, ukázal, že u rekreačně sportujících žen je ke snížení vysoké hladiny „škodlivého“ cholesterolu možné použít cvičení spolu s redukcí příjmu energie (nikoliv cíleně formulované „diety“) a podávání některých lipotropních látek v podobě doplňků stravy.     

Za všechno může dědičnost?

Jistě není třeba zdůrazňovat, že hladina celkového cholesterolu a jeho frakcí, hodnota homocysteinu a tukových látek v krvi je významně ovlivněna dědičností. Přesto i v případě, že máte tu smůlu a ve vaší rodině je významné riziko, můžete zahájit prevenci pomocí zásadní změny složení stravy. Jenomže to neznamená, že přestanete jíst všechny tuky! Naopak, znamená to, že se přestanete „překrmovat“ sacharidy! Budete-li cvičit, tím lépe. Naneštěstí na takový postup nereagují všichni „postižení“. To je zřejmé ze zjištění, že někteří lidé mohou zcela bez obav z neblahých následků konzumovat vejce a bůček podle libosti a válet se na gauči a přesto ani ve vyšším věku nenastane zásadní zhoršení aterogenního indexu a dalších ukazatelů sklerotizace. A to zdaleka není všechno!

Výzkum prokázal, že úmrtí na oběhová onemocnění nejsou zaviněna aterosklerózou!

V této situaci je přinejmenším tragikomické tvrdit, že za všechno mohou živočišné tuky!    

Může za to – nadměrný  stres?

Může stres dokonce i za problémy s aterosklerózou, když jak se říká „za vším vězí stres“? Pochopitelně časný proces sklerotizace u nejmenších dětí asi nelze vysvětlit stresem, ale souhrou působení dědičné dispozice, nevhodné stravy a nedostatku pohybu.

Současná mimořádně vysoká konzumace (levných) sladkostí, tedy pekařských a cukrářských produktů, obsahujících vysoký podíl transmastných kyselin, znamená hlavní nepříznivý stravovací faktor!   

Je vhodné dodržovat stávající dietní doporučení, především drastické omezení příjmu tuků, a to převážně živočišného původu?  

Ke snížení rizikových parametrů se stále doporučuje snížit konzumaci živočišných tuků, vajec a tučného masa, ale současně se radí konzumovat (hodně) mléka a mléčných výrobků. To je kontraproduktivní. Přestože mléčný tuk jako takový už není považován za „největší zlo“, ještě to neznamená, že pravdu mají odborníci, kteří tvrdí, že konzumace polotučného mléka naopak hladinu celkového cholesterolu snižuje. Inu, možná – ale jen v případě, že budete pít nepasterované mléko od volně se pasoucích krav! Toto zatím nepotvrzené zjištění je možné použít k úvaze, že se našlo vysvětlení, proč před desítkami let nebyla skleróza a kardiovaskulární onemocnění tak rozšířené jako dnes. Jenomže tehdy se nedělal screening a významně větší množství populace fyzicky pracovalo a děti místo běhání venku neseděly u počítače. Také se nekonzumovala obrovská množství cukru a sladkostí, v potravinách (pochutinách) nebylo nadměrné množství transmastných kyselin a nejedly se margaríny.

Příznivým vlivem odlišného složení stravy se odborníci snaží vysvětlit dobrý zdravotní stav jihoevropských (přímořských) národů, které ač naopak konzumují významná množství masa (především ovčího) a bílého pečiva, netrpí oběhovými onemocněními. Údajně jim to nevadí, protože ochranu zajišťuje konzumace velkého množství zeleniny, ovoce, olivového oleje, mořských ryb a červeného vína. Řekl bych, že tímto konstatováním jsme se hodně přiblížili pravdě, i když…..  

Může za to…..

Nesmím zapomenout na fakt, že zcela opomíjeným faktorem je – štítná žláza. Ukázalo se totiž, že v případě, kdy je z jakýchkoliv důvodů snížená její činnost, projeví se to také poruchou regulace tvorby cholesterolu.

Co dělat?

Opravdu konzumovat významně méně vajec a masa? Nejnovější studie prokázaly, že to může, ale nemusí, být účinné řešení. Dejme tomu, že není vhodné jíst mnoho vaječných žloutků. Teoreticky. Ale co to jsou dětské piškoty, co jsou nové produkty, vnucované dětem v podobě „dětských snacků“? Přece – celá sušená vejce a podřadný tuk! Protiargument, že žloutky obsahují prospěšný ovo-lecitin, železo a vitaminy, je správný, dosud však nikdo nerozhodl, zda tyto pozitivní složky vyváží ony negativní. On totiž sušený (či pečený) žloutek obsahuje – oxidovaný cholesterol! 

Problém je v OXIDOVANÉM cholesterolu! A kdyby jenom v něm!  

Když jakoukoliv potravinu, obsahující významné množství cholesterolu, vystavíte působení vysoké teploty za přístupu kyslíku (běžné pečení), dojde k přeměně původně „neškodného“ cholesterolu na jeho škodlivou, oxidovanou formu. Ovšem když nahradíte živočišné tuky, které používáte ke smažení, olejem, dopracujete se k ještě horším výsledkům, byť jinou cestou. Když záležitost budeme brát „absurdně“, potom ovar je mnohem méně nebezpečný než pečená klobása (z níž navíc „bubákuje“ rakovina). 

Jste-li mezi těmi, kdo jsou „v maléru“, nepanikařte. Skutečně je možné použít nejprve cvičení a „dietu“, a to vše podpořit přírodními prostředky. Uvádím to s plnou vážností, protože s tím mám velmi dobré zkušenosti. Občas si také dopřejte krátkou hladovku, občas si „vyčistěte“ střeva aktivním uhlím nebo chlorofylem a vlákninou, jezte méně tučných uzenin a sýrů, ale především nejezte tučné sladkosti a hamburgery. Kromě toho jezte více vlákniny, než jste byli zvyklí (především zeleninu a luštěniny) a nebojte se zakysaných plnotučných mléčných výrobků, nejsou-li slazené.  Kombinujte olivový olej s čerstvým máslem.

Vyzkoušejte doplňky stravy

Zahajte aktivní prevenci použitím esenciálních mastných kyselin omega-3 (EPA+ DHA), konjugované kyseliny linolenové (CLA), karnitinu, juky, zeleného čaje, česneku, vápníku s hořčíkem a různých druhů vlákniny. Efekt je prokázán seriózními experimenty. Prospěšné jsou směsi antioxidantů, ale hlavně koenzymu Q10 a  nikotinamid-u.  Koenzym Q10 je pro osoby, používající statiny (typ léku na cholesterol), nezbytný!  

Na regulaci hladiny cholesterolu se mnohem víc, než se dosud uvádí, podílí genetická dispozice. Cvičení je v takovém případě nevýznamným faktorem, jak potvrdila studie, zveřejněná v časopise American Journal of Clinical Nutrition, vol.82, no.1.pp.181-187. To neznamená, že není důležité! Je, a to z celé řady důvodů, mezi jiným proto, že ke tvorbě energie budete využívat stravou přijímané tuky a cukry a tak pozitivně ovlivníte hladinu triglyceridů a naopak pozvednete produkci ochranného HDL cholesterolu.

Pokud mi až tak moc nevěříte, sežeňte si materiály, věnované cholesterolu, jejichž autorem je dr.Owen R.Fonorrow. Na nesmyslnost teorie o negativním vlivu cholesterolu upozorňuje také další materiál, publikovaný na webových stránkách americké organizace, která se jmenuje „Los Gatos Longevity Institute“. Ta doporučuje nejprve použít spektrum kontrolních vyšetření, popsané již dříve v textu.

Možná dietní opatření v prevenci vysoké hladiny cholesterolu a triglyceridů

Nejprve heslovitě vhodné doplňky: vápník, symbiotické bakterie, rozpustná vláknina, sójové proteiny, kyselina orotová, niacin a jeho deriváty, rostlinné stanoly a hlavně mandle, Jejich efekt je tak významný, že je možné je využít jako náhradu za statiny, jak uvedl v American Journal of Clinical Nutrition, vol.81, no.2, pp.380-387 dr. David Jenkins, světoznámý propagátor vegetariánství. Totéž potvrzuje studie, zveřejněná roku 2003 v Journal of American Medical Association. Dalšími účinnými látkami jsou koenzym Q10 a vitamin E (směs tokoferolů a tokotrienolů), jak prokázala studie, zveřejněná v renomovaném vědeckém časopise American Journal of Clinical Nutrition vol.81, no.2,pp.380-383.)

Skutečnou příčinou oběhových onemocnění nejsou saturované tuky ani cholesterol v potravinách. Dokonce naopak – některé studie již prokázaly, že osoby, které měly zvýšený cholesterol se dožily vyššího věku! Podrobnosti o „velké choelsterolové lži“ můžete najít v následujících publikacích: Dr.S.Ellison: „The Hidden Truth about Choelsterol Lowering Drugs“, Dr.U.Ravnskov: „The Cholesterol Myth“, dr.S.Fallon a M.,Enig: „Nourishing Traditions“.

Skutečnou příčinou je totiž – zánět!

Další studie, provedená na universitě v Sao Paulu prokázala, že fytosteroly a rozpustná vláknina také snižují cholesterol. Omega-3 zase snižují triacylgylceroly (TAG), ale přitom zvyšují celkový cholesterol, a to jak LDL tak HDL (American Journal of Clinical Nutrition, vol.82, no.1,pp.32-40). 

Začněte ještě dnes
Objednat se na základní diagnostiku organismu a konzultaci je snadné a můžete tak učinit právě teď. Vyplňte jednoduchý kontaktní formulář a naše asistentka s vámi domluví vhodný termín. Návštěva trvá 45–60 minut a nyní stojí akčních 200 Kč.

Je to k nám blízko

Svět zdraví v číslech

331 027
zhubnutých kilogramů
85
poraden
179
specialistů