Vše o celulitidě

07.05.2014 | 12381x | Petr Fořt | Zdraví

Jak a proč celulitida vzniká a hlavně, jak se jí účinně zbavit či dokonce jejímu vzniku úplně zabránit.

Celulitida je postrachem všech žen. Jde o kosmetický (estetický) problém, který má „vnitřní“, metabolické příčiny,  projevující se změnou vzhledu pokožky. Ta vypadá jako „dolíčkovatá“,  jako slupka pomeranče. Proto se jí říká „pomerančová kůže“. Podstatné je, že v drtivé většině případů nejde o zánět, proto není správný výraz „celulitis“. To je latinské označení kožního onemocnění zánětlivého původu (také tzv. erysipel - „růže“).

Příčiny

Za vznikem celulitidy stojí změny stavu „podkoží“, vyvolané souběhem vlivu několika nepříznivých okolností. Většinou se hovoří o ukládání „odpadních“ metabolických produktů spolu s tzv. environmentálními (z vnějšku pocházejícími) toxiny v hlubší vrstvě kůže, zvané škára. Výsledkem je hromadění mezibuněčné tekutiny, obsahující toxiny a metabolity spolu s různými typy bílkovin. Dalším zásadním faktorem je zvětšující se objem tukových buněk, které jsou součástí podkoží. Tyto buňky ukládají některé toxiny, ale především tuk. Buňky podkoží přitom „nasávají“ tekutinu z mezibuněčného prostoru. Dochází ke změnám fyzikální struktury pojivové tkáně (kolagenu a elastinu), k porušení síťového uspořádání proteinových vláken, které se „smršťují“ a navenek tak vznikají viditelné hrbolky, relativně tvrdší než okolní tkáň.

Příroda je nespravedlivá k ženám?

Většina odborných autorů konstatuje, že v euroamerické části ženské populace je rizikem celulitidy ohroženo téměř 90% žen, a to dokonce již v prepubertálním věku. Příčinou zřejmě je působení ženských pohlavních hormonů. Ty mění citlivost tkání na další hormony, a to na typicky „ženských partiích“. Naštěstí většina žen trpí esteticky i zdravotně mírnější formou celulitidy. Hlavním místem výskytu jsou boky a stehna, často však také zadek a někdy trup a paže (tricepsy). Pojivové tkáně žen mají odlišnou strukturu, protože musí zvládnout zvětšení plochy kůže především v průběhu těhotenství, ale také hromadění energetických zásob, nutných v těhotenství pro výživu plodu. Tudíž je jasné, že rizikovými obdobími jsou těhotenství a následně menopauza. Souvislost mezi ženskými pohlavními hormony (estrogeny) a celulitidou bychom měli vidět také v nepříznivém vlivu dlouhodobě aplikované hormonální antikoncepce.

Stupně celulitidy:

V počátečních fázích je celulitida viditelná jen když kůži sevřeme mezi prsty. Středně silná celulitida je viditelná i bez „sevření“, ale jen ve stoje (vliv gravitace). Těžkou celulitidu lze snadno rozeznat také vleže.  

0. stupeň „fenomén matrace“ nelze vytvořit sevřením ani zřasením kůže, která zůstává napjatá a hladká i vleže, a to jak na stehnech, tak na zadku.

1. stupeň povrch kůže je hladký, ale když ji zřasíme, lze vidět nerovnosti. Tento stav je typický pro ženy, ale může nastat také u mužů v případě, že došlo ke snížení produkce androgenních hormonů. V této souvislosti musím připomenout, že do této situace se nemusí dostat jen starší muži, ale také i muži v produktivním věku, a to v případě, že jsou velmi silně obézní. Také obézní chlapci v prepubertálním věku mohou trpět celulitidou. 

2. stupeň vleže zůstává kůže hladká, ale ve stoje je pomerančová kůže jasně vidět. Toto stádium charakterizuje ženy s výraznou nadváhou a muže se sníženou hladinou androgenů.

3. stupeň „fenomén matrace“ je vidět jak ve stoje, tak vleže, dokonce i přes oděv, kromě toho už došlo k deformacím obrysu končetin a zadku. Vykytuje se u silně až morbidně obézních žen v jakémkoliv věku, především však po přechodu.  

Jak vysvětlit výskyt celulitidy?

Proč se celulitida objevuje především u žen? Protože ženy disponují výrazně nižší schopností tvorby svalové hmoty zato výrazně vyšší schopností ukládat tuk pod kůží. Celulitida však není pouze problém estetický. Změny stavu kůže jsou totiž důsledkem působení řady faktorů, které především ovlivňují hormonální rovnováhu, souběžně některé působí „místně“, jak jsem již popsal dříve. Tukové buňky, obsahující uložené toxiny, které významně poškozují jejich fyziologické funkce, začnou být necitlivé k vnějším popudům. K intoxikaci přispívá především nevhodná strava, metabolická acidóza a u žen obvyklá chronická dehydratace.

Kožní lékaři považovali celulitidu za mírný zánět podkoží, konkrétně podkožního vaziva (proto se také často hovořilo o celulitis), který měl být zvládnutelný aplikací protizánětlivých léků dermatologického charakteru, tedy používaných zevně. Tyto metody však neznamenaly valný úspěch. Současné znalosti ukázaly, že ke sníženému napětí kůže dojde v důsledku stagnace (hromadění, uzavření, snížení průtoku) lymfy, která následně není schopná účinně odvádět metabolické zplodiny či toxiny. Jedním z vážnějších „vedlejších“ důsledků této situace je vznik cévního aneurysma (poškození krevních kapilár). 

Organismus chrání životně důležité orgány před škodlivými účinky toxických látek a kyselých zplodin metabolismu tak, že ty, které jsou rozpustné ve vodě, hromadí v okolí tukových buněk v podkoží a ty, které jsou rozpustné jen v tuku, deponuje do tukových buněk v podkoží. Ty jsou totiž metabolicky velmi málo aktivní.  

Faktory, odpovědné za vznik celulitidy

1. Dědičnost a sociální faktory

Množství tukových buněk ovlivňuje genetika. Sklon k celulitidě je evidentně vrozený a souvisí i s obezitou, která je také do jisté míry geneticky založená. Stravovací návyky a rodinný životní styl také hrají při výskytu celulitidy významnou roli. Jisté je, že přepracované, věčně spěchající ženy, dávají přednost „fast food-ům“ a podobně vaří i doma.     

2. Hormony, čili estrogeny

Produkce estrogenů se začne zvyšovat v dospívání, poté v těhotenství a také při dlouhodobém používání hormonální antikoncepce. V důsledku toho stoupá tendence k zadržování vody a zvýšené tvorbě tuku. Zcela zásadní je fakt, že estrogeny zvyšují riziko vzniku tkáňových otoků. Celulitida se tudíž může objevit také u štíhlých vysokých žen. Daleko více jsou ohroženy ženy gynoidního (ženského typu), právě proto, že mívají vyšší hladinu estrogenů. Možná je také specifická situace, kdy játra z nějakého důvodu nedokáží „neutralizovat“ a vyloučit nadbytečné estrogeny. V důsledku toho se mění struktura pojivových tkání pod kůží, což přispívá k zadržování soli a vody a k usazování tuků v podkoží – ten potom získává podobu jakéhosi „gelu“.    

3. Narušený lymfatický oběh

Zásadní pro vznik celulitidy je porušený lymfatický oběh. V důsledku „natažení“ elastických vláken spolu se snížením kožního tonusu (napjatost) dojde k zastavení průtoku lymfy. Buňky, plné odpadních látek, překážejí proudění lymfy a mezibuněčné tekutiny. Dojde k lokálním poruchám metabolismu a schopnosti vyloučit toxiny.  

4. Nadváha a obezita

Ze všech již uvedených důvodů ženy, trpící nadváhou či obezitou jsou mnohem víc ohroženy celulitidou a lymfedémem, navíc také tzv. lipedémem, což je zmnožení počtu a zvětšení objemu tukových buněk. To ve svém důsledku znamená poruchu prokrvení a omezení průtoku lymfy, takže nebezpečné odpadní produkty se shromažďují v mezibuněčném prostoru. Situaci lze označit za „specifickou formu intoxikace“.   

5. Nevhodná výživa

V prvé řadě jde o tzv. energetickou bilanci (výdej = příjem). Pokud je příjem výrazně vyšší než výdej, převažuje proces tvorby a ukládání tuku. Objem tukových buněk se zvětšuje (až stokrát!), což se projeví změnami vlastností kůže. Neměli bychom zapomenout na v potravinách obsažené hormony, vedlejší účinky aditiv, nadbytek sladkostí, které vede ke stimulaci tvorby inzulínu a tím ke tvorbě tuku, připočtěme alkohol a dokonce i kouření, protože to omezuje průtok krve kůží a podkožím. S ohledem na působení farmaceutické lobby se obtížně hodnotí nepříznivé důsledky použití léků, především statinů a kortikoidů. Nakonec musím znovu upozornit na neblahý vliv chronického nedostatku tekutin (vody).  

6. Nedostatek pohybu

Nedostatek pohybu má bezesporu velmi negativní vliv na krevní a lymfatický oběh, využití tuků ke tvorbě energie a hormonální rovnováhu. Naprostý nedostatek pohybu je nyní velmi častým jevem právě u žen, především v pubertě a časné adolescenci a v období pre-menopauzy a po menopauze. Stres a přepracování také přispívají k narušení metabolismu. 

Proč celulitida nereaguje na redukční diety?

Klasické redukční diety jsou neúčinné, protože nemohou změnit poškozenou strukturu podkoží, kde tukové buňky nejsou „metabolicky přístupné“ a toxiny jsou nejenom v nich, ale také v mezibuněčné tekutině. Poškozená pružná podkožní vrstva není ovlivnitelná redukční dietou (nebo rozhodně ne v relativně krátkém časovém úseku). Zvětšení objemu podkožních tukových buněk (lipedém) dává prostor pro vznik „lymfedému“ (poruší se lymfatický oběh v místě celulitidy). Riziko vzniku celulitidy vyššího stupně stoupá s počtem opakování pokusů o zhubnutí. Po stránce nutriční (výživové) lze uvažovat o příznivém efektu „detoxikačních a alkalizačních“ stravovacích režimů.    

Co dělat?

Medicína celulitidu neřeší. To je hlavní argument pro použití „alternativních postupů“, převážně z oblasti lékařské kosmetiky a aplikace doplňků stravy. Jsem přesvědčen, že to je jediný způsob, jak úspěšně bojovat s celulitidou. Musím však připomenout, že naneštěstí se jedná o boj celoživotní. Ale to je stejné jako s bojem o udržení optimální váhy. Znamená to, že je nutné přijmout problém a aktivně se mu postavit.

V obou případech, tedy v lékařské kosmetice, využívající především fyzikální procedury, případně různé typy „krémů“, tak v oblasti doplňků stravy, různí autoři doporučují velmi široké spektrum všech možných specifických druhů potravin, bylin, vitaminů, enzymů, někteří doporučují tzv. zelenou stravu či rovnou tzv. raw food, čili syrovou stravu. 

 

Je jasné, že při „léčbě“ celulitidy jsou nejúčinnější látky, které při vnitřní i vnější aplikaci podporují oběh krve v kůži a podkoží a snižují tvorbu tuků právě v podkoží. Také dojde ke zlepšení lymfatického oběhu.    

Nedělám si ambice být odborníkem v lékařské kosmetice a fyzikálních procedurách, přesto jako fyziolog dokážu přemýšlet o konkrétních postupech – především takových, které nevyžadují ekonomicky, finančně i časově náročnou péči kosmetických salonů a privátních klinik lékařské kosmetiky. Naprosto jednoduchým postupem je alkalizující koupel (ideální je k tomu Rochova sůl), střídavé střiky (horká a studená voda), prohřívající zábaly, využívající již běžně dostupné extrakty z mořských řas, kofeinu, skořice, čili koření a některých z níže zmíněných bylin. Podle mého názoru velmi příznivě působí tzv. radiofrekvence. Když už jsem se zmínil o své původní profesi sportovního fyziologa, musím připustit, že pohyb je velmi žádoucí, ale jen jako prevence lymfedému. Celulitidy se jen pohybem nezbavíte.

Nyní se budu věnovat možnostem využití doplňků stravy a specifických potravin, protože to je moje „parketa“. Tudíž si troufnu orientačně hodnotit případnou efektivitu různými autory citovaných „prostředků“.

Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) – zvyšuje prokrvení kůže, protože obsahuje kyseliny rozmarýnovou a kávovou, které obě současně přispívají k vylučování odpadních látek. Efektivita: Není prokázána.

Zázvor (Zingiber officinalis) (čaje, výluhy, extrakty) – zvyšuje prokrvení kůže, působí také v oblasti „trávení“, ale pozor, řada lidí ho nesnáší (především „vředaři“). Efektivita: Aktuálně velmi oblíbený (oprávněně) prostředek, jehož efekt na celulitidu však nebyl prokázán.  

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) – v Číně, Tibetu a také v Rusku tradiční „léčivka“. Podporuje metabolismus a obnovuje pojivové tkáně. Efektivita: Spíše z oblasti praktických zkušeností, nepotvrzeno výzkumem.

Zelený čaj (Camellia sinensis) – aktuálně další z velmi oblíbených nápojů, jehož aktivní složky jsou vědecky prokázány jako funkční. Opět se jedná o podporu metabolismu, nicméně ve vztahu k celulitidě jsem neznamenal žádnou studii

Kaktus nopál (opuncie – prickly pear) – podporuje eliminacipodkoží zadržovaných tekutin. Efektivita: Prokázána v podstatě jen ve vztahu k lymfedému.

Mořské (hnědé) řasy (s obsahem jódu) (Ascophyllum nodosum, Fucus vesiculosus, Fucus serratus, Laminaria digitata, Himmanthalia Elongata, Undaria Pinnatifida, Pelvetia) – jsou účinné v prevenci městnání krve v žílách, čili jde o antitrombotika. Efektivita: Zajímavý objekt pro další studium, zmínky o příznivém efektu.   

L-karnitin – podporuje využití zásobních tuků, lze ho použít i zevně spolu s dalšími látkami, tímto způsobem zvyšujících prokrvení. Efektivita: Karnitin je jednou z velmi vědecky sledovaných látek. Jeho účinnost je nezvratně prokázána. To však neznamená, že lze dohledat validní vědecké studie prokazující jeho příznivý efekt v případě použití jako jedné ze složek „krémů“. Tím nechci tvrdit, že „je k ničemu“! Naopak. Bohužel ty studie stále nejsou zcela průkazné. 

Aloe vera – vykazuje detoxikační, imunitu a hojení podporující účinky. Používána zevně je skvělá jako „hydratační“ prostředek, vnitřně je její efekt mnohokrát potvrzen, nicméně nejde o přímý efekt na celulitidu. Jinak řečeno, stále se opakuje totéž – celulitidu lze řešit pouze „komplexně“. Efektivita: Obecně prokázána.

Kyselina hyaluronová – jedna ze základních sloučenin obsažených v lidských pojivových tkáních. Její obsah ve tkáních rapidně klesá s věkem! Používá se především zevně, ale také v podobě injekcí či tablet. Efektivita: Zdá se prokázána. 

Granátové jablko (Punica granatum) včetně „výtažků“ je aktuálně velmi protěžováno jako prevence celulitidy. Efektivita: Teoreticky to je jasné, ale není dostatek studií.  

Kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) díky obsahu escinu působí proti edému, to znamenám, že vám pomůže zbavit se nadbytečné „vody“ spolu s toxiny. Efektivita je prokázána.  

Juka – diuretikum, zrychlením metabolismu podporuje odstranění odpadů a toxických látek. Obsahuje enzymy, saponiny, chlorofyl, antioxidanty a další aktivní látky – podobně jako Aloe. Efektivita: Lze dohledat studie, dokazující uvedené tvrzení.  

Vojtěška – chlorofyl, získaný z vojtěšky, se užívá po celém světě jako detoxikační prostředek. Chlorofyl může v játrech a tenkém střevě inaktivovat karcinogeny ze stravy a přitom alkalizuje. Efektivita: S vojtěškou mám problém, protože má estrogenní efekt!  

Garcinia cambogia (aktivní látka je hydroxy-citrát – HCA) – HCA snižuje chuť k jídlu, omezuje proces přeměny sacharidů na tuky. Efektivita: Prokázána studiemi. 

Chrom – kontroluje hladinu cukru, podporuje proteosyntézu. Efektivita: Prokázána četnými studiemi, ale spíše jde o stopový prvek, vhodný k regulaci tělesné hmotnosti, čili působí nepřímo.

Křemík – podporuje pevnost a pružnost pojivových tkání. Efektivita: V praxi je evidentní.

Čajová směs několika bylin (kopřiva, přeslička, smetánka, bříza, trnka, atd.) je určena k podpoře diurézy (zvýšená tvorba moče), což podpoří úbytek zbytečně v těle zadržovaných tekutin. Efektivita: Naprosto jasně prokázána.

Z uvedeného, přitom zdaleka ne kompletního seznamu prostředků, jasně vyplývá náročnost formulace účinného postupu a sortimentu doplňků. Použití všech současně je logicky nemožné a tak jde o vhodný výběr, který se mimo jiné řídí i finančními možnostmi konkrétního „pacienta“.

Mezi postupy, které nabízí moderní prostředky „léčby“ celulitidy, nemohou chybět pohyb, detoxikační stravovací režim (viz články již zveřejněné), fyzikální procedury, především lymfodrenáž a v neposlední řadě také produkty, které jsou k dispozici v poradnách Světa zdraví. Patří k nim především InThermo a Coffee4Slim (stimulující metabolismus), Quick Clean (podporující vylučování vázané vody spolu s toxiny) a především EnzyMin, což je produkt, využívající prokázaného efektu tzv. enzymoterapie. Tu považuji za velmi perspektivní.

Dlouhodobá prevence

Součástí prevence jsou nejenom výše uvedené postupy, ale také dodržování správného pitného režimu spolu s pravidelným pohybem, i když v závislosti na stavu „pacienta“.  Jednoduše použitelnými prostředky jsou aromasauna, infrasauna, lymfatické masáže. 

Je to k nám blízko

Svět zdraví v číslech

533 086
zhubnutých kilogramů
91
poraden
190
specialistů