Změnou stravy šla moje výkonnost radikálně nahoru

26.06.2015 | 8820x Shlédnutí | Sport

Petr Ginzel je sportovec tělem i duší. Patří do kategorie „hobíků“, i když jeho týdenní tréninkové dávky odpovídají spíše sportovcům na profi úrovni. Protože se sportu, konkrétně triatlonu a běhání, věnuje již více než deset let, tušil, že to, co do těla dostane ve formě energie z jídla, má nezanedbatelný vliv i na jeho výkonnost. Naši poradnu navštívil před časem s přáním posunout svou výkonnost i pomocí způsobu stravování ještě dál.

Jak moc jste sportoval před zahájením programu sportovní výživy? Jaká byla vaše sportovní výkonnost?

Věnuji se klasickému triatlonu a běhání. Dá se říct, že nějakou sportovní aktivitu mám až šestkrát týdně. Většinou je to kolo a běh. Pokud jde o výsledky, můj nejlepší čas v klasickém Olympijském triatlonu 1500 m plavání, 40 km kole a 10 km běh byl 2:30 hod. V bězích jsem měl nejoblíbenější distanci půlmaraton, který jsem uběhl za 01:26 hod.

Jak dlouho jste chodil do NUTRIADAPT a proč jste si vybral právě NUTRIADAPT?

Do pobočky v Dlážděné ulici jsem ke specialistce Mirce Šandlové DiS chodil celkem tři měsíce od září do prosince loňského roku. Hledal jsem poradnu, za kterou bude mluvit její jméno. Šlo mi o profesionalitu a solidnost. Nechtěl jsem zkoušet přes internet různé výživové poradce metodou pokus omyl. O NUTRIADAPT jsem si přečetl, že má pro sportovní výživu vyškolené výživové poradce, což na mě zapůsobilo velmi důvěryhodně.

V čem tedy spočíval program sportovní výživy v NUTRIADAPT? Můžete nám ho popsat?

Na první návštěvě mě důkladně změřili na speciálním přístroji, který určil poměry svalů, tuků a vody v těle. Rovněž stanovil můj metabolický věk a zjistil množství viscerálního tuku. Pak následoval velmi podrobný „výslech“ specialistky M. Šandlové. Mirku zajímalo především to, jak probíhají moje tréninky, jak jsou dlouhé, co za aktivity dělám, v kterou denní dobu a taky zda se připravuji na nějaký konkrétní závod. Následovalo vypracování diagnostiky. Podle výsledků jsem se pak dozvěděl, že jsem smíšený metabolický typ. Při další návštěvě už na mě čekal podrobný jídelníček, ve kterém byly vypsány pro mě doporučené i „zapovězené“ potraviny. Z jídelníčku bylo zcela jasné, která jídla si mám dát před tréninkem a která „po“ a hlavně v jakou hodinu a v jakých časových intervalech.

Jak jste se tedy stravoval před vstupem do programu sportovní výživy?

Dříve jsem jedl maximálně 3 jídla denně, přičemž jsem začínal v 11 hodin svačinou nebo rovnou obědem. Jedl jsem v podstatě to, na co jsem měl chuť, a když jsem měl hlad. Snažil jsem se vyhýbat smaženému, tučnému a sladkému. Na druhou stranu: svíčkovou nebo čokoládu jsem si dal rád. Taky jsem málo pil. Dříve jsem pil tak 1,5 l vody během dopoledne a pak odpoledne nic. Samozřejmě jsem měl povědomí o tom, co bych měl jako sportovec jíst, ale nijak zvlášť jsem to nedodržoval. Vyjma stravování před závody, což mám za ta léta vyzkoušené.

Co jste tedy vstupem do programu ve výživě změnil? A jak byl přechod na nový jídelníček náročný? Z kolika procent jste jídelníček dodržoval?

Největší změna proběhla v mé hlavě. Musel jsem začít přemýšlet, co budu jíst druhý den. Plánovat, kde například koupím suroviny. Také jsem začal číst složení jednotlivých potravin a porovnávat ceny. Dával jsem přednost kvalitě, i když často za vyšší cenu. Předtím jsem potraviny nakupoval více méně náhodně podle toho, kde jsem zrovna byl nebo jaký obchod byl po ruce.

Do jídelníčku jsem zařadil pro mě zcela nové a dříve nedůvěryhodné potraviny, jako je cizrna, kuskus, tmavá rýže, celozrnné těstoviny. Celkově jsem do jídelníčku zařadil více bílkovin hlavně ve formě ryb, luštěnin, kvalitní šunky nebo sušeného hovězího.

Další velkou změnou pro mě bylo zavedení snídaní a příprava dopoledních svačinek. Zjistil jsem, že mi velmi vyhovují sladké snídaně ve formě ovesných kaší přislazovaných ovocem a k tomu ještě třeba toust s marmeládou. Jako dopolední svačinku jsem většinou volil ovoce.

Zařazením snídaní a svačin jsem oddálil pocit hladu až na půl druhou.

Taky jsem začal víc pít. Přidal jsem například zelený čaj.

Nový jídelníček jsem dodržoval tak z osmdesáti procent. Dřív jsem to považoval bez přísné sebekázně za nemožné. Nyní vím, že s odborným dohledem to jde celkem dobře.

Projevily se změny v jídelníčku? Kdy a jakým způsobem?

Zařazení snídaní do jídelníčku se projevilo při trénincích větší energií už za 14 dnů. Síla a vytrvalost začala nastupovat spíš ke konci programu, tj. po třech měsících. Věřím, že pozitiva nekončí. Cítím, že výkonnost jde stále nahoru. Fyzicky teď zvládám všechno. Úplně v pohodě bez pocitu vyčerpání jsem si zaběhl svůj první ultramaraton. Zvýšil jsem téměř o polovinu svoje původní tréninkové dávky, a přitom nemám pocit přetrénování nebo větší únavy. Zlepšil jsem si taky svůj osobák na 2 míle. V říjnu jsem je měl běžně za 13 minut. Nyní je běhám za 11,40 minut a věřím, že to ještě není můj výsledný čas.

Jaké máte další plány?

V září bych rád s kamarádem absolvoval Beskydskou sedmičku, což je přechod přes sedm beskydských vrcholů. Taky se chystám na Brdskou stezku a Vltava Run – štafetový běh z Kvildy do Prahy.

Komu byste doporučil program sportovní výživy?

Například hobíkům, kteří chtějí „bezbolestně“ zvýšit výkonnost nejméně o 25 %. Říkám bezbolestně, protože úprava jídelníčku fakt nebolí. Pro netrénovaného člověka to může být ve výkonnosti ještě větší skok. A hlavně je to levnější, zdravější a trvalejší způsob zvýšení výkonnosti než například užívání různých sportovních doplňků, u kterých si nikdy nejste jistí, jestli zaberou.